• Kritéria dělení nemusí být přesně definována a ani výsledné kategorie nemusí být přesně vymezeny,
  • hranice nemusí být ostré. S časem,  vývojem technologií a potřeb uživatelů atd. se mění
  • stejná síť může patřit do různých kategorií současně (podle různých kritérií)

Příklady dělení:

podle způsobu činnosti:

  • distribuční sítě (broadcast network)

   jednotný obsah (analogový signál nebo digitální data) všem příjemcům: TV, DVB-[TSCH][2] (digital video broadcast), DAB (digitální rozhlas - digital audio broadcast), T - pozemní (Terestrické), S - satelitní, C - kabelové TV (Cable), H - ruční zařízení (Handheld) - mobil, pda, tbl

  • sítě s přepojováním okruhů (circuit switching)

 Vytvoří/naváže pevný nebo virtuální okruh - "rouru" mezi konci, pracují spojovaně s vyhrazenou přenosovou kapacitou, vyhledání cesty probíhá jednou, na začátku, při navazování spojení. Veškerá data se putují stejnou cestou. Přenos může být blokový nebo stream (proud) - např video,...

  • s přepojováním paketů (paket switching)

 Přepojují se bloky dat (pakety), mohou fungovat spojovaně stejně jako virtuální okruhy, ale spojení se navazuje a ukončuje, hledání vhodné cesty se provádí pro každý paket v každém přestupním uzlu, ale standardně bez vyhrazené kapacity. Mohou fungovat nespojovaně.

  • telekomunikační sítě

 Jednoúčelové, nákladnější, "chytřejší", navržené na míru konkrétnímu účelu (poskytování jedné konkrétní služby): telefon (pevný, mobilní). Méně náročné na koncové uzly. Vetšinou pracují s přepojování okruhů. Dále sem patří např. TV/R vysílání - distribuční síť. Většinou  garantované, mohou být analogové nebo digitální. Datové sítě pouze přenáší data, neřeší obsah. Nezajímají je ani nezkoumají, které službě data patří a pracují nezávisle na přenášených druhu dat:  garantovaně i negarantovaně, spojovaně i nespojovaně, spolehlivě i nespolehlivě podle sítě...

  • počítačové sítě

 Proti telekomunikačním jsou "hloupé", ale levnější a univezálnější. Uzel má více úkolů/práce, musí být "chytřejší  než u telekomunikační sítě.

 Strukturu sítí tvoří:

podle účelu:

  • transportní (páteřní sítě) - BACKBONE
 páteř (backbone) propojující klíčové uzly, obvykle je redundantní, překlenuje delší vzdálenosti (optika WAN), nebo pracuje s velkou přenosovou kapacitou (optika :-) ). 

  •  přístupové sítě

  přístupová část (access network) – "rozvádí" síť ke koncovým uživatelům. POP (Point of Presence), kde končí("vyúsťuje") páteřní síť,  CP (Customer Premises), kde se vyskytuje (i možný) zákazník, CPE (Customer Premises Equipment) vybavení na straně zákazníka - telefon, modem, router, PC ... Přístupová síť je "drahá" (je zde nutnost zemích prací i ve městech) - buduje a plánuje se tedy s dlouhodobou perspektivou, ,... V současné době optika, nebo levněji "bezdrátové". Pro dočasně neosazené spoje se využívají chráničky ("trubky" pro budoucí kabely)


  • terminálové sítě

 Pokladny, unixove terminály (znakové i grafické,...)


podle rozsahu:

  • WAN - Wide Area Network
  • MAN - Metropolitan Area Network
  • LAN - Local Area Network
  • PAN - Personal  Area Network

podle architektury:

  • TCP/IP sítě
  • IPX/SPX
  • ISO/OSI
  • X25
  • SNA, ….

podle vlastnických vztahů:

  • privátní sítě
  • veřejné sítě
  • virtuální privátní sítě (VPN )

podle způsobu použití:

  • intranet
  • extranet
  • pevné sítě
  • mobilní sítě (s plnou podporou mobility, s podporou nomadicity, roamingu

podle přenosových médií:

  • drátové sítě


  • optické sítě

 Optické sítě lze budovat jako aktivní: pro „rozvětvení“ optických vláken se používají aktivní (napájené) prvky fungující jako zesilovače, což je to dražší, nutná péče/správa, ale lze dosahovat vyšších rychlostí a na větší vzdálenosti.  V přístupových sítích zbytečné nákladné.

 Pasivní: pro rozvětvení stačí pasivní prvky, které není nutné je napájet a zajišťovat jejich správu. Dosahují nižších rychlostí na kratší vzdálenosti, ale pro přístupové sítě to postačuje.  Jsou snadno realizovatelné, výhodou je galvanické oddělení CPE od zbytku sítě (odolnost blesk,...)

FTTx: FTTH vs. FTTC •

FTTH (Fiber to the Home): optika je až do domu(home) ke koncovému uživateli, někdy taktéž označováno jako  FTTA (…  Apartment), nebo  FTTS (…  Subscriber)

FTTC (Fiber to the Curb):  optika je pouze „někam před“. Curb (obrubník, okraj chodníku),  poslední úsek („poslední metr“) je řešen jinak (Ethernet, Wi-Fi, PLC,... ).  Optické přístupové sítě se dnes budují převážně jako pasivní (PON) a označují se jako FTTx (Fiber to the X),  kde x je podle varianty zakončení.

  • bezdrátové sítě

 Řeší překlenutí posledního metru nebo překlenutí poslední míle. Jak překlenout vzdálenost vřádu jednotek kilometrů, až knějakému objektu: často je přenosová trasa vedena jednotně, jako dvoubodový spoj (PtP), k rozvětvení dochází až v rámci samotného objektu. Tj. poslední úsek (v řádu metrů, ne kilometrů, proto „poslední metr“ - WiFi) lze řešit jinak, než samotnou poslední míli (jinou technologií / médiem). Poslední metr tak lze řešit i "drátově" (Ethernet, koaxiální rozvody, napájecí rozvody,...)


podle topologie:

  • systematická topologie (hvězda, strom, kruh, sběrnice, … )
  • s nesystematickou topologií, – ad-hoc sítě
  • s kombinovanou topologií


Překryvné přístupové sítě:

 Vzhledem k finanční náročnosti na vybudování nové distribuční sítě vznikla snaha využít stávajících distribučních sítí (el. rozvody, pevné telefony, kabelová televize,...) i k přenosu dat, ideálně se zachováním kompletní původní funkčnosti.

  • el. napájecí síť (distribuční, 230 V)- překryvná  PLC (PowerLine Communications)

 Síť v EU využívá frekvenční pásmo 50 Hz,  vyšší frekvence jsou nepoužité mimo "dálkové ovládání" spotřebičů (npř. el. bojler). Technologie PLC (PowerLine Communications) lze nasadit pro překlenutí "poslední míle", v praxi častěji pro překlenutí „posledního metru“ (rozvody v bytě, z domu do garáže, altánu,...). V bytech často součástí LAN na rozvodech na stejné fázi a za bytovým elektroměrem.  Přeenosové rychlosti jsou řádově desítky až stoveky Mbit/s

  • síť kabelové TV (CATV) - (euro)DOCSIS

 Kabelové sítě (sítě CATV) byly původně budovány jako jednosměrné a analogové (šířka kanálu 8 MHz - PAL,  6 MHz NTSC.  Mají rovněž páteřní a přístupovou část,  v přístupové využívají kombinaci optiky a koaxiálních kabelů – HFC, Hybrid Fiber Coax.  Pro „překryvnou“ síť je nutné vytvořit přístupovou síť obousměrnou, tj. zřídit/doosadit zpětný kanál!  K přenosu dat slouží např. technologie DOCSIS (resp. euroDOCSIS) – Data Over Cable Service Interface Specification.  Prvky překryvné sítě:  CM (Cable Modem)  kabelový modem a CMTS (Cable Modem Termination System) tj. "koncentrátor" (obdoba DSLAMu), „protikus“ ke kabelovým modemům. CMTS nachází se v místě, kterému se říká Distribution Hub, nebo Headend.

  • pevná ("drátová") telefonní síť - xDSL (ADSL, VDSL, SHDSL,….)

 Na koncích místní smyčky jsou nasazeny xDSL modemy, na straně ústředny v provedení  DSLAM (DSL Access Multiplexer), což je reálně pole xDSL modemů v jednom konstrukčním celku a společným výstupem. K lince je pak vždy připojen přes splitter (oddělovč signálu dat a hovorovehoho). Technologie xDSL funguje v nadhovorovém pásmu a  na vyšších frekvencích než hlasové služby. Modem na straně účastníka, může, ale nemusí být připojen pomocí splitteru.  Rychlosti se pohybují dle standardu v řádu Mbit/s. Pro IPTV se využívá standard VDSL.